Je nám ctí být partnerem tradiční kulturní akce, jejíž letošní ročník bude v mnohém unikátní.
První dva koncerty se opět odehrají na krásném nádvoří zámku Ctěnice a poslední historicky poprvé ve velkém sále klubovny klubu Prague City Golf poblíž zámeckého areálu.

4. ročník má historicky poprvé jednotnou dramaturgickou linku. První koncert by měl představit hudbu přesně tři sta let starou, druhý dvě stě let starou a poslední sto let starou. Zároveň zůstane zachován koncept dvou koncertů s klasickým repertoárem a jedním v hudebně odlehčenějším duchu, tak jak jsou stálí návštěvníci festivalu zvyklí.

- Koncert 17.7. Barokní noc: výběr scén z opery Georga Friedricha Handela “Julius Caesar” (1724)

- Koncert 18.7. Romantická noc: písňový cyklus Franze Schuberta “Krásná mlynářka (1824)

- Koncert 19.7. Jazzová noc: Rhapsody in Blue a hity z broadwayských muzikálů George Gershwina (1924)

Atlantis Development opět generálním partnerem Ctěnického hudebního festivalu

Velmi si vážíme toho, že projekt Ctěnický háj získal prestižní Cenu architektů v regionu Praha 9. Děkujeme touto cestou všem, kteří se na jeho přípravě podíleli, našim klientům a partnerům.

Slavnostní vyhlášení výsledků třináctého ročníku soutěže se konalo 25. ledna 2024 v NH Collection Hotel Prague Carlo IV za účasti více než stovky hostů z řad developerů, investorů, architektů a partnerů soutěže.

Do ročníku 2023 bylo nominováno celkem 55 rezidenčních developerských projektů z celé České republiky. Projekty získaly ocenění ve třech kategoriích: Cena veřejnosti, která je výsledkem ankety, ve které má možnost hlasovat široká veřejnost, Cena odborné poroty, která je výsledkem výběru odborníků na realitní trh a Cena architektů, ve které hlasují vybraní architekti.

Projekt Ctěnický háj získal ocenění v soutěži Realitní projekt roku 2023

Můžete nám v krátkosti popsat svůj příběh? Máte české občanství, ale pocházíte z Arménie, kde jste vybudoval velmi úspěšný byznys. Působíte také jako honorární konzul Rakouska v Arménii. Jaká cesta Vás vlastně dovedla k rezidenčnímu developmentu v Čechách?

Je to tak, většinu své kariéry jsem zasvětil podnikání v leteckém průmyslu, cestovním ruchu a hotelnictví. Vše začalo přirozeně v Arménii, kde jsem jako velmi mladý získal v oboru velkou zodpovědnost a musel jsem poměrně brzy prokázat své schopnosti. To byla ta nejlepší škola, díky níž jsem se naučil cílevědomosti a pokoře, které jsem pak zužitkoval v dalším podnikání, ale i v životě jako takovém. Do Čech jsem hodně cestoval kvůli byznysu a vybudoval jsem si tady síť partnerských kontaktů. Právě během těchto cest a díky spolupráci s českými partnery jsem si zamiloval Prahu a rozhodl jsem se přestěhovat sem spolu se mnou i celou moji rodinu. Obě děti tedy vyrůstaly v Praze a získaly zde vzdělání až po bakalářský titul. Nyní syn i dcera pokračují ve studiu a práci ve Švýcarsku. A pokud jde o můj status honorárního konzula – vážím si toho, že tuto čestnou funkci zastávám od roku 2011.

A proč jste tady místo aerolinek založil developerskou společnost?

Od chvíle, kdy jsem do Prahy přicestoval poprvé, mě velmi inspirovala zdejší architektura a později přirozeně také moji přátelé, kteří se zde již developmentu věnovali. Rezidenční development je něco, co naplňuje moji vizi. Líbí se mi myšlenka, že vytvoříme krásný, udržitelný a funkční projekt, který poskytne lidem domov, v němž budou moci psát svůj životní příběh. Mým prvním developerským počinem byla však stavba hotelu Best Western Bohemian Resort v arménském Sevanu, který je stále v provozu. Je inspirovaný českou architekturou a dokonce se specializuje na českou kuchyni, včetně piva Chodovar. Na slavnostní otevření jsme pozvali mimo jiné Felixe Slováčka, protože jsme chtěli hostům přiblížit českou kulturu, na jejímž základě tento úspěšný hotel, který dodnes patří mojí rodině, stojí.

Vaše společnost Atlantis Development funguje v ČR od roku 2015. Kolik projektů jste za tuto dobu zvládli zrealizovat?


Našimi prvními projekty byly Žižkovské pavlače a Vila Troja – oba jsme se ale rozhodli před zahájením realizace prodat. Od roku 2016 jsme se pak plně koncentrovali na dva projekty na okraji Prahy. Jde o Ctěnický háj, který je plně zkolaudovaný a momentálně v něm zbývá k prodeji několik posledních domů, a Via Sancta Vinoř, který nabídne 450 bytových jednotek ve dvou etapách.

Je možné z nich vybrat nějaký, který byste speciálně vyzdvihnul, a proč?


S každým projektem se vyvíjíme a každý nás posouvá dál. Oba projekty, které aktuálně řešíme, pro nás každopádně ztělesňují základní hodnoty a vize naší společnosti. Ctěnický háj je komorní rezidenční projekt zasazený v krásné přírodě na dosah Ctěnického háje, Via Sancta zase nabídne excelentní občanskou vybavenost a prémiové prostředí v bezprostřední blízkosti nového golfového areálu. Kromě prémiové architektury a vysoké kvality zpracování je naší prioritou environmentální hledisko. V tomto směru skutečně nechceme dělat kompromisy.

K udržitelnosti se ještě dostaneme. Zajímá mě ale i to, podle čeho vybíráte lokality pro nové rezidenční projekty?


Na to neexistuje jedno univerzální pravidlo. Každá z lokalit musí být něčím zajímavá, řekl bych až výjimečná. Dbáme na okolní prostředí, zejména dostatek zeleně a přírodních prvků. Například ve Via Sancta se nám podařilo získat velké množství pozemků, na nichž si můžeme dovolit postavit velký počet bytů, a přesto zde zbývá dostatek prostoru pro rozsáhlou infrastrukturu. Budou tu dva parky, přírodní amfiteátr, několik dětských hřišť a sportovišť. Svoji působnost ale momentálně rozšiřujeme i za hranice. Nedávno jsme totiž otevřeli projektové kanceláře v Curychu a ve Vídni, kde hledáme příležitosti a připravujeme podmínky pro rezidenční výstavbu.

Pan architekt Břetislav Lukeš s Vámi spolupracoval již na třech projektech – kromě dvou aktuálních na okraji Prahy navrhnul také Žižkovské pavlače. Dá se říci, že je Vaším dvorním architektem?


Břetislav Lukeš propůjčil každému z našich projektů unikátní architektonické vyjádření, které dokonale vystihuje jeho specifika a pojetí. Čeho si u jeho práce nesmírně cením, je širší uvažování o celém ekosystému, v němž naše projekty tvoříme, se vším, co do něj patří. Sám žije v bezprostřední blízkosti našich dvou aktuálních projektů, a proto má zároveň velkou zodpovědnost k charakteru původního prostředí a jeho urbanistickému rozvoji a ve svých návrzích maximálně využívá poznatků a zásad trvale udržitelného rozvoje – v tom se naše filozofie zcela shoduje a jsem velmi rád, že je v našem týmu.



Snem spousty developerů je dostat se k zakázkám v centru města, kde jsou přece jen více vidět. Vy se ale podle všeho z města spíše vzdalujete. 


Není v tom žádná strategie a rozhodně se ryze pražským projektům nebráníme. Stavět „na jedničce“ je vždycky výzva, ale pokud by se naskytla možnost pracovat na nějakém projektu i zde, moc rádi se jí zhostíme.

Jaká kritéria by podle Vás měl rezidenční projekt splňovat, aby se dal označit za udržitelný?


Z našeho pohledu se jedná o celý soubor kritérií, jelikož ESG je oblastí, které se velmi intenzivně věnujeme, zejména pokud jde o environmentální hledisko našich projektů. Pro projekt Via Sancta Vinoř jsme si v tomto směru definovali komplexní strategii. Na prvním místě bych zmínil snižování množství emisí skleníkových plynů, směřování k uhlíkové neutralitě a energetické soběstačnosti. Nelze opomenout také omezování spotřeby pitné vody a efektivní hospodaření s dešťovou vodou. Dále pak efektivní využívání jak úrodných vrstev zemi, tak i ostatní půdy přímo na pozemku, a to formou vyvýšení původního terénu, doplněného o vhodná opatření jako je budování nádrží na záchyt dešťových vod, parkové úpravy nebo jiná, přírodě blízká, využití. Pro pohodlí a bezpečné prostředí pro rezidenty je pak třeba se věnovat optimalizaci vizuálního a akustického komfortu, zajistit celoroční tepelnou stabilitu v interiérech, stejně jako kvalitu vnitřního vzduchu a eliminaci rizik spojených s výskytem radonu a škodlivých látek ve stavebních materiálech. Téměř za samozřejmost bych pak označil podporu ekologicky šetrných dopravních prostředků, a to zejména formou vytváření nabíjecí infrastruktury pro elektromobily. A v neposlední řadě sem patří i snaha o minimalizaci produkce stavebního a demoličního odpadu a využívání recyklovatelných materiálů.

Existuje podle Vás v rezidenčním developmentu prostor pro green washing?


Řekl bych, že ano, ostatně stejně jako v každém jiném oboru. Na druhou stranu je ale myslím poměrně snadné green washing odhalit. Důvěryhodný developer by měl být schopný veškeré proklamace doložit konkrétními cíli, a hlavně měřitelnými indikátory, které lze vyhodnotit a zjistit, jestli bylo kýženého výsledku dosaženo nebo nikoliv. Pokud se vrátím k naší environmentální strategii, zavazujeme se v ní ke konkrétním měřitelným cílům, které jsou plně v souladu s EU Taxonomií. Pracujeme s její metodikou, ačkoliv nepatříme mezi subjekty, které mají informační povinnost ve smyslu reportingu.

A jaká je v tomto směru Vaše zkušenost s českými klienty? Zajímají se o skutečnou energetickou výkonnost nemovitosti?


Rozhodně ano. V každém případě vyžadují předložení průkazů energetické náročnosti budov, ve kterých jsou definovány její jednotlivé ukazatele. Je to naprosto pochopitelné – i ty z nich, kteří a priori neinklinují k udržitelnosti z důvodu přesvědčení, přiměly k zájmu o energetické nároky bydlení vnější okolnosti.


Ano, ale jde o více než jen o ceny. Když začátkem tohoto tisíciletí začaly vznikat první projekty pasivních domů, nebyla úspora energií zásadním tématem. Energetických zdrojů byl dostatek, nebyly drahé. Dnes se situace změnila. Některé zdroje musíme nahrazovat jinými, jako například plynem, a klienti chtějí znát více detailů například i o tom, jaké budou jejich primární zdroje energií. A přidávají se i další otázky, které souvisí s bezpečností jejich dodávek a možností jejich vlastní výroby. Energetická soběstačnost, respektive nezávislost na centrálních dodavatelích energií, je novým tématem, které zájemci o naše nemovitosti řeší stále intenzivněji. K jejímu plném zajištění vede ještě dlouhá cesta, důležité je ale navyšovat její poměr.

Dá se říct, že se v tomto směru Vaše projekty posouvají? Via Sancta Vinoř se začne stavět v příštím roce. Co nabídne navíc oproti Ctěnickému háji? 


Jak jsem již zmiňoval, jde o dva odlišné projekty, už pokud jde o velikost. Samozřejmě v udržitelnosti hraje roli každý rok, dostupné technologie se dynamicky vyvíjí, stejně jako trh a jeho potřeby. V Ctěnickém háji jsme vybudovali jeden bytový a 35 pasivních rodinných domů, ve kterých jsme instalovali zařízení umožňující dostatečný průtok větracího vzduchu, což napomáhá ke snižování koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu. Zaměřili jsme se také na záchyt dešťových vod a jejich zadržování v krajině. Projekt Via Sancta půjde jednoznačně ještě dál. Všechny budovy budou z pohledu energetické náročnosti v klasifikační třídě A. Když jsem mluvil o zvyšování energetické soběstačnosti, počítáme zde s instalací fotovoltaiky na střechách bytových domů doplněné o bateriové úložiště. Kromě zachytávání dešťových vod navíc budeme instalovat úsporné vodovodní baterie a využívat podpovrchové vody pro vybudování studní na zálivku veřejné zeleně. V oblasti, kterou nazýváme posilování ekologické hodnoty místa, využijeme vytěžené půdy na původním pozemku pro zájmy ochrany životního prostředí, přírody a krajiny a na vnější obálce budov budeme instalovat zeleň. Zkrátka budeme se v maximální možné míře snažit o naplnění principů, které jsme definovali v jeho komplexní 

 strategii. Tu budeme de facto poprvé aplikovat na celistvý rezidenční projekt.

Jaké technologie, které podporují environmentální nenáročnost bydlení, jsou dnes již „must-have“ a které naopak řadíte do pomyslné říše snů?


Téměř povinnou výbavou už jsou z mého pohledu dnes tepelná čerpadla, rekuperační jednotky nebo systémy pro nakládání s dešťovou vodou. Očekávám, že v blízké budoucnosti se k nim přidají také fotovoltaické elektrárny včetně bateriových úložišť. Vzhledem k provázanosti jednotlivých technologických celků je nutné do projektů umisťovat systémy pro kompletní správu výroby a řízení toků vyrobené a nakupované elektrické energie. Když přemýšlíme v rámci týmu o tom, co bychom měli rádi, ale zatím se jedná spíš o vizi budoucnosti, jsou to technologie pro dlouhodobé ukládání elektrické energie vyrobené z fotovoltaických elektráren. Mám na mysli technologie pro výrobu zeleného vodíku, jeho skladování a budoucí přeměnu na elektrickou energii v době, kdy FVE nevyrábí elektrickou energii nebo jí vyrábí velmi málo. Tady prozatím narážíme na finanční bariéry ve formě vysokých pořizovacích nákladů.

Dovedl byste říct, proč jsme v tomto ohledu stále pozadu oproti severským či západním zemím?


To si nemyslím. Obecně je zde technologická úroveň mnoha projektů srovnatelná s úrovní v zahraničí. Alespoň pokud srovnávám stav v zemích, respektive městech, ve kterých již nyní působíme. Díky svým obchodní aktivitám v Rakousku a Švýcarsku mám vzácnou možnost vidět věci z odlišné perspektivy a pokud se setkám s nějakým novým inovativním nápadem nebo myšlenkou, přirozeně se je snažím přenést do našich projektů zde v České republice.

Jak náročné je vůbec převést Vaše představy o udržitelných prvcích nebo neotřelé nápady architektů do praxe?


Samozřejmě velkou roli hraje ekonomická návratnost. Před několika lety nebyly tepelná čerpadla ani rekuperační jednotky standardem. To samé platí pro projekty s fotovoltaickými elektrárnami, kterých v současnosti vidíme daleko více než dřív. Situace se mění, v daleko menší míře se využívá jako primární zdroj pro dodávku energií plyn. Jsem přesvědčen o tom, že my, stejně jaké ostatní developeři, budeme muset jít dál. Máme vyřešenou otázku krátkodobé akumulace vyrobené elektrické energie, budeme se však muset zamýšlet nad možnostmi její dlouhodobé akumulace, abychom zajistili její využití v zimním období, Řekl bych tedy, že ekonomické hledisko hraje zásadní roli, ale je třeba nezůstat pouze u něj. Na místě je přemýšlet i nad bezpečností ve smyslu nepřetržitých dodávek elektrické energie do našich domovů. Za bezpečnost si přirozeně budeme muset připlatit také, tu nám nikdo zdarma neposkytne.

Kdyby se Vás někdo zeptal, co by si lidé měli vybavit jako první, když se řekne Atlantis Development, co by to bylo?


Společnost Atlantis Development jde ve své vizi dále za hranice běžné výstavby – chceme tvořit budoucnost, v níž je development chápán v širším kontextu. Naše projekty v sobě spojují umění, udržitelnost a komunitního ducha. Naším posláním je pracovat s krajinou tak, abychom vytvořili jedinečné místo k bydlení, ale zároveň živou a udržitelně fungující komunitu. Tato komunita v sobě pak zrcadlí náš pohled na umělecké vyjádření, ochranu životního prostředí a zlepšování kvality života obyvatel našich nemovitostí.

"Jdeme za hranice běžné výstavby," říká předseda představenstva Atlantis Development, pan Aram Novel Marutian.

"Zakládáme si na vytváření rezidenčních projektů s prémiovou kvalitou bydlení," říká Aram Novel Marutian, předseda představenstva Atlantis Development, činného v Česku, Rakousku i Švýcarsku



Jeden z vašich projektů má zajímavý název: Žižkovské pavlače. Co od něj čekat?


Jedná se o rezidenční projekt s téměř 150 bytovými jednotkami umístěný v samém srdci Žižkova, na Koněvově ulici. Nabízí jedinečné spojení pulzujícího velkoměsta a klidu, který skýtá park Vítkov, nacházející se v jeho těsném sousedství. Architektu Břetislavu Lukešovi se zde povedlo velmi citlivě zkombinovat genius loci této pražské čtvrti a jejích typických činžovních domů s moderními architektonickými prvky. V projektu Žižkovské pavlače – stejně jako v dalších, které nesou náš rukopis – je v maximální míře kladen důraz na využití pokročilých environmentálních technologií. Díky tomu se jedná o stavbu s velmi nízkými energetickými nároky, což platí jak pro zdejší bytové, tak nebytové prostory. V roce 2017 jsme projekt odprodali, ale dá se říci, že je to naše srdeční záležitost. Velmi si vážíme toho, že před třemi lety získal hned tři ocenění v soutěži Realitní projekt roku, včetně ceny veřejnosti, což vnímáme jako důkaz, že se nám podařilo vytvořit projekt, který skvěle zapadl do zdejšího prostředí a místní obyvatelé se s ním ztotožnili.



Další projekt vzniká, jde o Via Sancta Vinoř. Co nabídnete Pražanům tam?


Jestliže jsme v případě Žižkovských pavlačí zmiňovali udržitelnost jako významný atribut projektu, ve Via Sancta Vinoř jsme jej posunuli ještě o několik kroků kupředu. Environmentální hledisko je totiž zohledněno v nejvyšší možné míře jak pro průběh výstavby, tak pro následný provoz. Ve dvou etapách zde vyroste celkem 20 mimořádně úsporných bytových domů. Naším cílem je dosáhnout maximální možné energetické soběstačnosti projektu a navíc chceme poměr energetické soběstačnosti dále navyšovat. Předprodej Via Sancta Vinoř bychom
rádi spustili letos v létě.



Vy jej prezentujete jako „udržitelný projekt s vizí“. Co vše to obnáší?


Využíváme ekologicky šetrné materiály, dbáme na minimalizaci spotřeby vody i produkce odpadu. Vedle toho sázíme na efektivní hospodaření s dešťovou vodou, plánujeme rozsáhlou výsadbu zeleně a využití technologií, které zajistí rezidentům velmi nízké provozní náklady. Počítáme s instalací fotovoltaických elektráren s bateriovým úložištěm pro krátkodobou akumulaci přebytků vyrobené elektrické energie a nabíjecími stanicemi pro elektromobily. Dodávku elektrické energie bude spravovat sofistikovaný systém řízení spotřeby energií, od něhož si slibujeme minimalizaci spotřeby a optimalizaci nákladů na jejich pořízení.



Velkým tématem současnosti je ESG. Pokrýváte nějak i tuto problematiku?


ESG je věcí, jež v naší společnosti silně rezonuje od samého vzniku, a dá se říci, že environmentální i společenské dopady našich aktivit a rozhodnutí zvažujeme takřka na denní bázi. Naše environmentální strategie zahrnuje šest klíčových témat, která mají dopad na kompletní životní cyklus našich projektů od investiční přípravy přes architektonické provedení, výstavbu i dlouhodobý provoz. Tato strategie byla definována ve spolupráci celého našeho týmu a zahrnuje tyto pilíře: energetiku a změnu klimatu, efektivní hospodaření s vodou, posilování ekologické hodnoty místa a tvorbu zelených ploch, zajištění zdravého a komfortního prostředí, přechod na oběhové hospodářství ve stavebnictví a udržitelnou dopravu.



Můžete představit vaši společnost? Zaměřujete se jen na Česko, nebo i na další země?


Společnost Atlantis Development existuje na českém trhu od roku 2015. Tvoří ji lidé, kteří sdílí totožné hodnoty zejména ve vztahu k udržitelnosti – náš interní tým rozšiřujeme v souladu se specifiky jednotlivých projektů o odborníky na pasivní ekologické bydlení, energetické úspory, hospodaření s vodními zdroji a samozřejmě o skvělé architekty a designéry. Pokud jde o působnost Atlantis Development, kromě Česka jsme otevřeli projektové kanceláře ve Vídni a v Curychu, kde se věnujeme selekci vhodných lokalit pro budoucí výstavbu rezidenčních projektů. Zakládáme si na tom, abychom vytvářeli charakteristické rezidenční projekty, které kromě krásné architektury nabízejí prémiovou kvalitu bydlení se zachováním maximální šetrnosti vůči životnímu prostředí.



Co byste doporučili tomu, kdo by se chtěl zaměřit na prémiové bydlení?


To může pro každého znamenat něco jiného, ovšem v našem pojetí je to bydlení v příjemném prostředí citlivě zasazeném do okolní přírody, které poskytuje vše, co k životu potřebujeme, v dosahu funkční infra- struktury. Například Via Sancta Vinoř svým rezidentům nabídne mimo jiné i sportoviště a další volnočasové plochy pro různé věkové kategorie a také bezprostřední sousedství s novým golfovým areálem. Dále je to domov, který evokuje bezpečí a esteticky i funkčně vyhovuje nárokům majitelů, vyvolává v nich pozitivní emoci pokaždé, když
se tam vrátí.